Živá strava (raw food, vitariánství, syrová strava)
pro zdraví, radost ze života a vyléčení
Živá strava je návrat k přirozené potravě, kterou jedí všechna zvířata na planetě. Konzumuje se jídlo, které není tepelně upravené. To zajistí člověku zdraví těla i mysli a také dokáže vyléčit mnohé chronické nemoci, se kterými si kterými se medicína neví rady.
Není nutné dodržovat živou stravu na 100 %, ale čím více, tím lépe. Živá potrava by měla tvořit základ našeho jídelníčku. Způsob našeho stravování je daný hlavně zvykem, o kterém někdo nepřemýšlí vůbec a někdo by sice chtěl jíst zdravěji, ale neví jak na to, protože rady ohledně toho, co je vlastně zdravé, si často mění a protiřečí si. Člověk je potom zmatený, co by vlastně měl jíst.
Zdraví nám ničí hlavně přemíra živočišných potravin, lepku a umělých přísad v jídle.
Výhody živé stravy
- dodá dostatek bílkovin, zdravých tuků a cukrů, vitaminů, minerálních látek, enzymů, a to vše ve snadno stravitelné a vstřebatelné formě
- zajistí výbornou imunitu
- čistí a regeneruje tělo
- pomáhá udržovat pozitivní mysl a emoce
- je velmi chutná a lehce stravitelná, není hlad ani únava a těžké břicho po jídle
- je složená z živých buněk, takže do našeho těla dodá životní energii. Když člověk konzumuje živou potravu, po nějaké době přestane mít chutě na vařená jídla . Tělo si řekne, co je pro něho lepší…
- je rychlá na přípravu
Škodlivé účinky vařené stravy
- vařením se mění organická struktura všech živin na anorganickou a naše těla na ní reagují jako na cizí látku. Ve střevě se spouští imunitní protireakce (trávicí leukocytóza). Ve střevech probíhá zánětlivá reakce, která značně oslabuje imunitní systém.
- při trávení vařené a živočišné potravy vznikají v těle toxické látky. Pokud je vylučovací systém nezvládá odklidit, hromadí se v těle a následkem je obezita nebo nemoc. Tyto toxické látky mají také negativní vliv i na naši náladu a emoce.
- varem se ničí spousta potřebných látek (vitaminy, enzymy) a naše těla pak hladoví i s plným žaludkem.
- vařené jídlo je „mrtvé“, je to pouze hmota bez života
Jaké cenově dostupné a místní suroviny používat?
- Zelené listy, zelené výhonky – nejlépe divoké – kopřiva, pampeliška, saláty, zelí…
- ovoce a zeleninu -aminokyseliny, minerály, antioxidanty – ideální je vlastní nebo bio. Z ovoce hlavně jablka, ta jsou dostupná po celý rok.
- Semínka olejnatá a ořechy – ne všechna jsou zdravá a prospěšná. Je třeba hlídat vhodné složení tuků (poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin). Jediná semínka s vhodným poměrem těchto tuků jsou konopná semínka a chia semínka. Ty jsou pro nás velmi prospěšné a výživné a můžeme je jíst dlouhodobě a ve větším množství. Obsahují vše, co potřebujeme. Ostatní semínka (mák, slunečnice, dýňová, len, sezam) můžeme zařadit občas pro zpestření. Prospěšné jsou vlašské ořechy a mandle (ty jsou ale většinou tepelně upravené – při loupání pecky se používají vysoké teploty – to se týká i para a kešu ořechů).
- škrobová semínka – nejlepší je pohanka (tu stačí namočit cca na 20 min). Koupit se dají i další bezlepkové, např. quinoa
- bílkovinová semínka – naklíčené nebo zkvašené luštěniny – čočka, mungo fazolky, cizrna, hrášek. fazolkové lusky
Aby živá strava člověku prospívala a fungovala, je potřeba řídit se určitými pravidly. Při přechodu na živou stravu bohužel lidé z nevědomosti dělají spoustu chyb, a díky tomu se pak zbytečně vrací ke škodlivé stravě.
Nejčastější chyby na raw stravě:
- příliš mnoho škrobu a lepku (pšenice, žito, ječmen, oves) – tato semena obsahují kys. fytovou, která blokuje využití jiných živin
- příliš mnoho olejnatých semen a olejů, které mají špatný poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin (olivový, řepkový, slunečnicový aj.)
- kokosový tuk a palmový olej
- příliš mnoho ovoce – mnoho fruktozy a kyselin
- příliš velký objem jídla a vlákniny – přetěžuje organismus
- příliš málo stravy – živinově a energeticky nestačí
- překombinovaná jídla (použití mnoha surovin najednou)
- velké množství cizokrajných potravin – tělo je hůř zpracovává a neumí je optimálně využít
Většině lidí bude na první pohled tento jídelníček připadat chudý, ale když je zdravý trávicí systém a tělo dostane vše, co potřebuje, tak už o nic jiného ani nežádá.
Důležité poznámky pro živý jídelníček – praktické rady
- Živou stravu je třeba přizpůsobit ročnímu období. V létě více ovoce a zeleniny. V zimě přidat více semínek, koření a případně oleje a fermentovanou zeleninu.
- Nejlepší je využívat místní a sezonní produkty.
- Semínka kupovat ve větších baleních.
- Při mixování přidat trochu vody nebo minerálky. Mixer je potřeba kvalitní vysokootáčkový, aby dokonale rozmělnil vlákninu.
- Semínka a ořechy je potřeba namáčet, protože suchá jsou hůře stravitelná. Namočením (oživením) se v nich odstraní látky, které blokují rozklad (trávení) živin. Semena pak obsahují lépe využitelné bílkoviny a mnoho dalších užitečných látek, které se tvoří při klíčení. Semínka namočíme na 24 hod, nebo alespoň přes noc. Lze použít misku a cedník, nebo sklenice na klíčení.
- Můžeme si vyrábět fermentovanou zeleninu (=pickles, probiotické saláty), která je plná živých a prospěšných probiotických bakterií a také vitaminů a enzymů.
- Živé jídlo můžeme ohřát do teploty 42 °C
- Ovesné vločky a tmavá pohanka jsou vyráběné při vysoké teplotě, nejsou živé. Ovesné vločky je lepší si vyrobit z nahého ovsa. Kakao prochází procesem pražení, ale dá se koupit nepražené. Je chutnější a jemnější než běžné pražené. Není to ale příliš zdravá potravina a není dobré konzumovat ho často a ve větším množství. To se týká i kakaových bobů. Dobrá náhražka kakaa je karobový prášek, který neobsahuje kofein.
- Z olejnatých semínek si můžeme vyrábět zastudena lisované oleje ze semínek pomocí domácího lisu na olej.
- Můžeme si pohrát s úpravou – zeleninu a ovoce odšťavňovat, krájet na kousky, nastrouhat, umixovat na pomazánky, polévky, omáčky…. Semínka lze jíst namočené nebo naklíčené vcelku, nebo umlet na pomazánku, rozmixovat na kaši, omáčku nebo mléko, vyrobit olej….
Nástroje a přístroje:
- keramický nůž, mlýnek na semínka, tyčový mixer
- vysokootáčkový stolní mixer
- vakuovací nádoby – udrží jídla a šťávy bez ztráty důležitých živin, které jinak na vzduchu oxidují. Vakuovacích nádob je na trhu mnoho.
Proč je živá rostlinná strava pro člověka to nejlepší?
– biologicky jsme blízko lidoopům a ti se takto živí, takže je to pro nás nejpřirozenější
– lidem i zvířatům, kteří konzumují převážně tepelně upravenou stravu se během času zhoršuje zdraví
– lidé, kteří živou stravou jedí již delší dobu, se uzdravili z mnoha nemocí
– vlastní zkušenost – cítíme se mnohem lépe, chutná nám to, je to jednoduché na a rychlé na přípravu
– etické a ekologické důvody
Shrnutí na závěr
V běžné stravě nejvíce člověku ničí zdraví 5 bílých jedů: lepek (obilniny), laktóza (mléčné výrobky), rafinovaný cukr, rafinovaná sůl a ztužené rostlinné tuky. Dále také příliš mnoho živočišných bílkovin a tuků. Z takovéto „běžné“ stravy má člověk zanesenou stěnu střev, která pak nemohou dobře plnit svoji funkci. Následkem je zhoršené vstřebávání živin a zhoršené vylučování toxických odpadů z těla. Odpady se pak tělo snaží vyloučit buď přes dýchací cesty (zahlenění, kašel, záněty průdušek, ucpaný nos a rýma) nebo přes kůži (ekzémy, akné), nebo uložit do tukové tkáně (nadváha). Stěnu střev je možné nechat si vyčistit (výplach střev = hydrocolon). Když je v těle hodně toxinů, cítíme se špatně, bolí hlava, únava, časté virózy a přetížený imunitní systém, který reaguje alergiemi.
Když chce člověk vylepšit svůj jídelníček, není dobré se do toho nutit a zakazovat si tzv. nezdravé potraviny. Nejlepší je brát to jako zkoušku něčeho nového a potom si vybrat, co více vyhovuje… :- ) Ze začátku může člověk dokonce pocítit příznaky detoxikace, např. bolest hlavy, únavu, to ale brzy odezní. Každopádně je dobré o této stravě vědět, protože dokáže vyléčit většinu chronických zdravotních potíží.
Živou stravu je třeba dobře vyblancovat, aby nic nechybělo, ani nebylo nečeho moc. Je potřeba hlídat množství semínek a ořechů, protože v nadměrném množství nepůsobí příznivě. Na čistě rostlinné stravě také může chybět vit. B12, který lze užívat jako doplněk. Také ho produkují bakterie na listech a plodech. Je možné nechat si jeho hladinu zjistit z krve. Vitaminu B12 se obsáhle věnují tyto stránky.
Užitečné Webowky:
Užitečné knihy o živé stravě
- Škola živé stravy – Anna Hýžová
- Nevšední gurmán – Hana Zapletalová
- Syrová strava – L. a S. Kenton
- Živá strava – jednoduše a levně – Lisa Viger
- Zdravě a syrově, Šťávy a míchané nápoje z přírody – Radmila Zrůstková
- Živá strava – mé nejlepší recepty – Věra Talandová
- Kvašená zelenina – Karel Machala
- Klíčení rostlin – Ann Wigmore
- Zelené potraviny – Maria Dallen
- Hravě o živé stravě – Eva Hájková (veganská strava pro děti)
- Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy – Norman Walker
- Zázračná detoxikace – Robert S. Morse
- Oprawme se – Stanislav Skřička